Peach Girl

12. srpna 2013 v 0:27 | Beldaran |  Peach Girl

Adači Momo je středoškolačka a řeší takové ty typické problémy, jaké trápí všechny dívky v tomto citlivém životním období. Lásku, přátelství a vzhled. Momo na nové škole nemá žádné kamarády a cítí se osamělá. Už od základky je zamilovaná do spolužáka Tódžiho, obdivovaného basketbalisty, ale nikdy nesebrala dost odvahy mu to říct, protože se bojí odmítnutí. Za největší potíž ale považuje svůj vzhled. Právě kvůli tomu se bojí, že by se Tódžimu nelíbila - je totiž vysoká, sportovní typ a na základce závodně plavala, z čehož má od sluníčka vyšišované vlasy a opálenou pleť. Díky téhle své vizáži si získala pověst "bunny girl", takové té plážové kočky, která se denně válí u moře, flámuje a jde s kdekým. Opak je pravdou, Momo je velice tichá, stydlivá, nejistá dívka, hluboce platonicky zamilovaná do Tódžiho, takže se ho bojí oslovit, má vekou slabost pro hezké a roztomilé věcičky, jenže se bojí si je i pořídit, protože k takové velké opálené amazonce se přece nehodí. O to víc obdibuje svou jedinou kamarádku ve škole, Sae, která je drobná, bledá a roztomilá, a je tedy živoucí esencí toho, jaká by Momo chtěla být.
Ve skutečnosti má Momo jen jeden jediný problém - a tím je právě Sae. Sea vypadá jako andílek, co neumí do pěti počítat, je to ale pravá svině v rouše beránčím. Byla to ona, kdo o Momo roznesl všechny pomluvy, a tak než si Momo stihla na nové škole udělat nějaké kamarády, zůstala jí jenom Sae, která na Momo různě parazituje, kopíruje její styl, když se Momo něco líbí, pomluví jí to a pak si to koupí sama, a díky její nevinné vizáži jí všechno prochází. Sea se také snaží zabránit Momo, aby se dala dohromady s Tódžim, sama o něj zájem nemá, ale udělá cokoliv, jen aby ho nedotsla Momo. Takže když se na scéně objeví školní playboy Kairi, který vidí skrz Sainy triky a ještě tvrdí, že Momo je daleko hezčí dívka než Sae, není nic snazšího než rozhlásit, že Momo vlastně chodí s Kairim a tak jí znemožnit jakýkoliv vztah s Todžim. Naštěstí Momo v podobě Kairiho získala nového kamaráda, který je ale zároveň problémem - protože přátelství s ním všem jen potvrzuje, že spolu vlastně chodí.

Musím říct, že jsem byla seriálem překvapená, neboť Peach Girl nebylo zdaleka tak naivní, jak jsem čekala. Ve valné většině anime zabývajících se vztahy, si někdo vymyslí průhlednou lež a všichni mu to sežerou i s navijákem. V Peach Girl je sice lež taky sežrána, ale většinou bez toho navijáku. Je pravda, že spousta problémů typu "miluju ho, ale nemůžu s ním být, protože ona řekla..." by byla vyřešena během pěti minut, kdyby se Momo, Tódži nebo Kairi svěřili se svými problémy a vysvětlili je, ale na co bychom pak koukali, že? Ale i tak musím říct, že až na občasná zatmění rozumu je anime celkem chytré a koukatelné, netvrdím, že to občas není naivní, ale rozhodně je to méně naivní, než by člověk od školní romance čekal.
Pokud musím něco vytknout, je to kresba. Anime se sice drží stylu mangy, ale rozpohybované a vymalované to vypadá malinko divně. Koukat se na to dá, ale když se díváte pořádně, máte dojem, že kresbu někdo trochu ošidil. Často se opakuje, že když Momo nad něčím hloubá, tak je jen záběr na jeden kreslený obrázek (což by nevadilo, kdyby její tvář zrovna měla nějaký obvyklý výraz, ale většinou je v takové divné pozici) a do toho nám hučí její myšlenky. Já osobně mám ráda starší anime, takže se s podobným šetřením umím smířit, když si ale porovnáte Peach Girl a anime ze stejného roku, zjistíte, že to není takové to oku lahodící bišíkaté pokoukáníčko. Já sama bych tomuhle anime hádala dřívější rok vzniku než byl 2005.

Jelikož vizuální stránka seriálu seriálu moc nezaujme, a z Tódžiho ani Kairiho se na zadek určitě neposadíte, zbývá jen jedna věc, proč si vás postavy získají. A to je jejich vykreslení. Tódži a Kairi hrají druhé housle, jsou to oba hodní kluci, ale mají své chyby. Hlavním tahačem jsou dvě dívčí postavy - Momo a Sae. Obvzlášť Sae je mimořádně výborně udělaná, dokonalá anti-hrdinka. Je to čůza, kterou musíte nesnášet (co jsem tak koukala, reakce na její osobu v komentářích byla vždycky stejná - všechny ženské ji nemohly vystát a nejradši by ji uškrtily). Je to přesně ten typ, který nechcete za kamarádku, pokud s ní kamarádíte, bůh s vámi. S milým úsměvem vám všechno zkritizuje, o kalhotách, které jste si moc přáli k narozeninám, vám řekne, že "jí se to nelíbí a nikdy by si to nekoupila", aby v nich za týden přitančila do třídy a ještě se tvářila, že vám je vlastně poradila ona. Je to mrcha a pravidelně mě rozpalovala do běla, asi proto, že jsem ve svém životě takové Sae také potkala, a proto jsem doufala, že na ní už brzy dojde a bude hrozně trpět.
Oč je Sea horší, o to víc musíte fandit Momo. Je to sympatačka, navíc na anime poměry se jedná o chytrou a správňáckou hrdinku. Momo je tichá a hodná, ale není to taková ta typická přelaskavá blbka, která vám po ráně nastaví druhou tvář. Umí se naštvat a postavit se za sebe, ale zase nemlátí všechny ve svém okolí. Člověk jí prostě musí fandit, dokonce musím říct, že je to jedna z mála anime hrdinek, která mi byla opravdu sympatická, asi tím, že byla taková normální a lidská, ne přehnaná.

Malinko mě mrzí, že jsem Peach Girl neviděla, když mi bylo čtrnáct, protože to bych si to určitě vychutnala mnohem víc. Jakožto dámě přes dvacet mi to přišlo přece jen drobátko naivní, ale když to porovnám s obvyklým průměrem, je to přece jen daleko inteligentnější než by člověk čekal. Postavy používají hlavu (a někdy také ne), není to jen o sladkém držení za ručičku, je to takové ze života. Normální a milé (a s přimhouřením oka i uvěřitelné). Je tam dostatek drama, abyste se neukousali k smrti nudou a dostatek vtipu, abyste z toho neměli nervy nadranc. Já si to vychutnala, a možná i díky svému věku, jsem si vzpomněla na svoje školní léta, kdy jsem občas řešila něo podobného jako Momo (zamilování do spolužáka, naše třídní Sae sice byla malinko blbá, takže nenadělala takovou neplechu), takže možná i proto jsem si Momo tak oblíbila a strašně na ní lpěla. Kresba není nic moc, ale určitě je pořád lepší nedokonale nakreslné PG s rozumným dějem, než nějaká krásně nakreslená, leč jinak úplná blbina. V rámci žánru středoškolských romantických anime řadím Peach Girl spíše k nadprůměru a sledování se dá se přežít ve zdraví bez toho, aniž byste si omlátili hlavu o stůl, na co to zase koukáte. Taková ideální letní oddechovka.

žánr: školní romance, drama
počet dílů: 26
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 so-fucking-gay so-fucking-gay | Web | 5. listopadu 2013 v 17:07 | Reagovat

Zahraj si yaoi RPG na http://so-fucking-gay.blog.cz/ !!!
Promiň za spam

2 princ princ | E-mail | 12. června 2014 v 2:41 | Reagovat

To je hnus chodit po blogách a omlouvat se za spam, když to děláš naschvál. Kdy tu něco přibude ? Kde je vůbec profil autorky blogu ?

3 Beldaran Beldaran | 27. června 2014 v 17:34 | Reagovat

[2]: Až autorka bude chtít a nebude se muset dřít na zkoušky :-D

4 princ princ | E-mail | 28. června 2014 v 0:49 | Reagovat

Ach ta škola:-)  , ale děkuji za odpověď. Budu držet palce ať to dobře dopadne :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama