Typologie uživatelů facebooku

22. října 2012 v 0:44 | Beldaran |  Tragikomedie jedné slečny
"Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi." V dnešní době by se spíše dalo použít "Ukaž mi své statusy na facebooku a já ti řeknu, co jsi za člověka." Už když jsem si svůj účet zakládala, říkala jsem si, zda je to dobrý nápad - že se tak propojí různé skupiny přátel a že by mi to možná nemuselo být úplně milé. A že lidé, kteří mě znají jen z jedné stránky, na mě s největší pravděpodobností změní názor. Nevím, zda někdo z mých známých svůj názor změnil, do hlavy jim nevidím, s určitostí ale vím, že já svůj názor na některé lidi změnila. Někdy k lepšímu, jindy k horšímu. Koneckonců, během jednoho dvou setkání a z komentářů na blogu si udělat pořádný názor nejde, ale když dva roky sledujete, s čím se ti lidé svěřují....Ano, nezapírám, že ani to není ideální způsob, jak někoho poznat, ale to, co ten člověk píše, je někdy krásným exemplářem jeho myšlení. Psychiatr by se vyřádil. Psychiatr nejsem, ale provedla jsem menší výzkum, a byť se jedná o osoby různého věku, vzdělání a zaměření, někdy máte pocit, že vytisknout si jejich statusy, rozstříhat a promíchat, nepoznáte, komu který status patřil. Proto jsem provedla menší typologii jedinců a rozřadila je do skupinek. Výzkum samozřejmě není zcela stoprocentní, žádný jedinec nespadá pouze do jedné kategorie, a to, že má z deseti pět statusů na jedno brdo, neznamená, že je to blb, kolikrát se jedná o velmi vzdělané osoby. Ale každý máme své nešvary.


Rozdělení podle typů:
Sluníčkář: osoba, která se vás snaží přesvědčit, že je nejroztomilejším člověkem na světě, k čemuž volí specifický styl vyjadřování: do každé věty nacpe tři eufemismy, zuřivě používá zdrobněliny podstatných jmen (tak se dozvíte, že zná samé "príma lidičky", že "na některé človíčky nemá nervíky"), šišlá (klásňoučké), a vrcholem je mluva běžně normální pro děti v mateřké školce. Nevím jak jiní, ale já už na gymnáziu byla alergická na oznámení, že spolužačka jde lulat. Takové oznámení je zcela v pořádku, když je vám pět, dá se překousnout, když je vám patnáct, ale když je vám přes dvacet, je to na pováženou. Sluníčkář je každopádně přesvědčen, že je to roztomilounké, ale je to asi tak roztomilounké jako čtyřicítka, která si do vlasů vrazí velkou růžovou mašli, vesele hopsá po ulici a myslí si, že je školačka.

Bebíčkář: každý to známe, občas chytneme nějakou nemoc, bolí nás hlava a chceme, aby nás někdo politoval (nebo řekl, že jemu je ještě hůř). Potud je to zcela v pořádku. Problém nastává, když někdo kňučí nad svým zdravím asi tak tříkrát týdně. Bolí ho záda. Bolí ho hlava. Rostou mu zuby. Má chřipku a každý den musí veřejně oznámit, že se stále nevyléčil a má teplotu. Po určité době si začnete myslet, že bebíčkář by měl jít akutně k doktorovi, protože je nejspíš nějak vážně nemocen, a pokud se nezačne brzy léčit, nejspíš již dlouho nevydrží. Nebo dojdete k názoru, že je největší ufňukanec na světě a začnete se modlit, aby ho nepostihlo nic horšího než angína, jinak vám úplně zaspamuje Zeď svými nářky. Zatímco lidé se zdravotními problémy je nepitvají dennodenně na facebooku z obavy, aby je nikdo nelitoval a nepovažoval je za ufňukance, pro bebíčkáře je politování vrcholem jeho života. V podstatě je něco jako hypochondr, akorát přeorientovaný do moderní doby a virtuální sféry.

Stěžovatel: každý den má den blbec. Pořád se střetává s hlupáky, kteří jej obtěžují svou hloupostí, pořád po něm něco chtějí, a cokoliv, co se mu stane, je chyba někoho jiného. Revizor po vás chce lístek, když hrozně pospícháte? Ta drzost! Někdo se ptá na Dům u zvonu a stojí před ním? Blbec jeden, to nemá oči? Za stěračem jste našli pokutu za špatné parkování? Měšťáci pitomí, co si to dovolují, když jsou potřeba, tak se někde flákají, ale rozdávat pokuty, na to je užije. Jistě, každý se někdy rozčílíme a chceme si ulevit, stěžovatel má ale ten problém, že se bere smrtelně vážně a vše považuje za útok na svou osobu. Je nutné kolem něj chodit po špičkách, protože na upozornění, že by mohla být chyba také na jeho straně, reaguje přehnaně agresivně, zcela vás znectí a nakonec se stanete dalším blbem, který mu otrávil den. Štěstí, že přes facebook vás nemůže seřvat nahlas. V reálném světě stěžovatel většinou pracuje v sektoru služeb a specializuje se na komunikaci s lidmi (zdravotní sestra, sekretářka na studijním oddělení, zaměstnanec informačního centra).

Oběť sociálního družení: neuvěřitelný chudáček, který 3x týdně musí jít "kalit", po návratu neopomene zdůraznit, že "byl úplně na sr***", někdy i přesně vypočítává, co vypil. A druhý den musí napsat, že ho bolí hlava a je mu děsně blbě. V hloubi duše toužíte poslat ho do hajzlu a říct mu, ať teda nechlastá, když mu to nesvědčí, ale víte, že je to jako házet hrách na stěnu. Někdo se chlubí přečtenou knihou, někdo tím, že uběhl maratón, a někomu holt ke štěstí stačí chlubit se kocovinou a účtem v hospodě (a někdy poblinkaným záchodem včetně fotodokumentace).

Rozdvojená osobnost: k životu mu nestačí mít svůj vlastní účet na FB a tak vlastní stránku mají i jeho zvířátka (pejsek, kočička, andulka, chameleon). V lepším úřípadě na tento účet strká fotky svého zvířátka, v tom horším za zviřátko píše statusy (že se budou stříhat křidélka, že se půjde na procházku). Posledním stupněm je, když za zviřátko napíše status a za sebe ke statusu napíše komentář. To už zvažujete, zda je uživatel pouze citově deprivován, nebo jestli je cvok odjakživa. Sama mám psa a děláme spolu spoustu věcí, ale při představě, že by "ona" psala, že má zítra výstavu a "já" bych jí odpovídala, že tam potká spoustu nových psů a bude ji to bavit, mě jímá touha zarezervovat si postel v blázinci.

Komentátor: uznává pouze hluboce intelektuální statusy. Pokud máte tu drzost, že píšete na jeho Zeď něco obyčejného, co by mohla napsat půlka národa, omlátí vám to o hlavu. Rovněž má silnou touhu komentovat často všechno a sdělovat vám svá moudra, a to i když o problému zapisování předmětů do SISu a bordelu na studijním ví velké kulové. Ačkoliv na škole nestudoval, ví o ní samozřejmě všechno z doslechu a tak se dozvíte, jak to chodí na jiných školách (kde ale také nestudoval). Je to virtuální brouk Pytlík - všechno ví, všechno zná, všude byl nejméně dvakrát, a kde nebyl, tam se chystá.

Lajkář: olajkuje vám prakticky všechno včetně tří teček. Sám o sobě je neškodný. Stoprocentně ho zaregistrujete poté, co se vrátí z dovolené, kde neměl připojení k netu. Dvacet lajků ke kdejaké vaší blbině čtrnáct dní zpátky totiž nelze přehlédnout.

Deníčkář: nemá absolutně co sdělit, to mu ale nebrání psát několik statusů denně. Víte v kolik vstal, jeho obědy/večeře znáte s přesností na jídlo i hodinu, a neopomene vám sdělit, že je čas jít spát. Jeho osobní tajný deníček nalezený pod polštářem by vás unudil k smrti. Existuje rovněž speciální poddruh deníčkáře, rosničkář, který cítí pořebu sdělovat vám, jaké je venku počasí (žije v domnění, že nemáte okno). Oblíbené jsou statusy typu "Sněží/Hřmí a asi bude velká bouřka/Velký vítr."

Debil/Kráva: nejlépe se pozná podle stylu psaní. Velká a malá písmena se neuznávají, interpunkce prakticky nulová, ale v podstatě není potřeba, neb většina statusů se skládá z asi tak pěti slov ("den blbec todleto zase"). Pokud se přece jen do statusů začtete hlouběji, litujete, že jste to dělal. Některé věci by se na veřejnosti (byť se jedná jen o facebookovou Zeď) neměly řešit. Žena, která veřejně napíše, a všichni, které má v přátelích, si to mohou přečíst, že to dostala, či že se právě milovala s partnerem (někdy uvede i různé podrobnosti), sklidí akorát posměch. Absence studu a vědomí, že 300 přátel na FB opravdu neznamená tři stovky důvěrných přátel, pak mohou vést i k propíraným kauzám nahých fotek či večírkům, které se vymkly z rukou.

Vtipálek: Bůh mu žehnej, tohohle člověka v přátelích mít chcete. Ať napíše co napíše, zvedne vám tím náladu. Má totiž cit pro psaní, básnické střevo, a když píše stěžovatelský nebo bebíčkářský status, píše ho vtipně a s nadsázkou. V dobách přednetových by byl Betty McDonaldovou. Jediným problémem je, že může inspirovat výše uvedené typy k domněnce, že jsou vtipní jako on, což samozřejmě nejsou.
***
Dovětek:
Následující článek nebyl napsán s úmyslem nikoho poškodit či urazit (i když se to s největší pravděpodobností stane). Jen jsem chtěla okomentovat pár nešvarů, které jsem během uživatelství FB postřehla. Na některé věci je třeba upozornit, jelikož člověk je tvor sebestředný a sám si jich nevšimne. Sama vím, že nejsem dokonalá, ale snažím se s tím něco dělat. Je třeba nebát se použít sebereflexi, a také se v životě nebrat smrtelně vážně.

A co vy? Máte ve svých přátelích nějaký další specifický typ statusových úchylek? Podělte se o něj.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TSal TSal | 28. října 2012 v 21:59 | Reagovat

Já jsem asi něco mezi deníčkářem a stěžovatelem, obzvláště od doby, kdy jsem nastoupila do práce xD

Jinak mezi svými přáteli mám Lajkaře, Oběť sociálního družení, Bebíčkáře a díky bohu dva Vtipálky. Nedávno jsem si rovněž přidala Komentátora, ale toho asi brzy zase vyexpeduji. Nějak to nervově nezvládám xD

2 Beldaran Beldaran | 30. října 2012 v 20:30 | Reagovat

Já jsem taková všehochuť, upřímně doufám, že jsem spíš vtipálek než stěžovatel, ale nejsem si tím úplně jistá XDD A mám v sobě něco z komentátora, ale hrozně se snažím svou darkside potlačovat.

V přátelích mám snad všechno, ale naštěstí v rozumné míře :-? Když jsem orientačně zkoumala bratrův účet, tak tam měl tak šílený nadbytek hovězího dobytka, to bych asi nevydržela. Vždycky si říkám, jak prudce vzroste inteligence Zdi, když přejdu z jeho účtu na svůj XD

3 Dee Dee | Web | 5. ledna 2013 v 18:43 | Reagovat

nevím, jestli to nespadá pod komentátora, ale mám zvláštní druh, kterej u mě padá pod pojem "esoterika".. jde o lidi, kteří se sice snaží pozvednout náladu, ale většinou (mi ji) zkazí.. vysokoškolský učitel, který neustále sdílí své články na svých iks webech, a to články o tom, jak správně dělat tohle a tamto, jak nemarnit čas, jak si rozvrhnout práci abyste vše stíhali, dále statusy o tom co přečetl za knihu (i desetkrát týdně, nevím kde bere čas :D)... on není sám, ale je to takový zástupce, že stačí přidružit k němu pár dalších vzácnách exemplářů a taky je z toho živočišný druh.. všechno je to pro mě sci-fi a říkám tomu "Poradce"

ještě bych možná přidala memečkáře, aneb člověka který neustále sdílí různorodá meme.. ta většinou pobaví, zvlášť když jste v souvislostech :D zřejmě poddruh vtipálka :)

4 Regina Regina | 14. ledna 2013 v 13:34 | Reagovat

Jsi suchar :-D

5 Veve Veve | 14. ledna 2013 v 16:59 | Reagovat

Já jsem strašný Sdíleče a vím to o sobě :D Statusy už moc nepíšu, ale spíš právě sdílím dost fotek a obrázků, které se mi líbí a které mi připadají vtipné, neboť se  o ně chci podělit se světem, že jo. Problém je, že vtipné můžou přijít akorát úzké skupince lidí, která se v daném fandomu pohybuje, zbytku takhle jen zbytečně plevelím Zeď:o) A já to o sobě vím a vím, že to musí být otravné, ale i tak prostě plevelím dál.

6 Storycollector Storycollector | Web | 8. února 2013 v 9:22 | Reagovat

Jsem stoprocentně Lajkař a Sdíleč a ráda bych si o sobě myslela, že jsem i částečný Vtipálek, ale naneštěstí se občas nevyvaruji ani prokmitnutí Stěžovatele. No a jak pojmenovat někoho, koho za čas přepadne hloubavá nálada a vyplodí něco o čem si myslí, že je hluboce filozofické? (Jestli to bylo chytré nebo trefné, nevím, někdo mi to olajkoval, tak úplná pitomost to snad nebyla, ale kdo ví, zda to vůbec pochopili. :-D )

7 urzu7 urzu7 | Web | 30. srpna 2013 v 12:36 | Reagovat

Ja budu kousek od všeho asi nejvic lajkař a občas rosničkař ale snažim se své Darkside potlačovat :-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama